Téma: Dějiny a archeologie

Posmrtné životy

Jak se vyrovnat s propagandou, která je navržena tak, aby ničila?

Výzkumník a umělec Kevin B. Lee se noří do archivů extremistických médií a hledá detaily, v nichž je ukryta nenávist. Odkrývá struktury moci sahající od koloniální minulosti po digitální přítomnost. Spolu s umělci, výzkumnicemi a lidmi z komunit aktivistů kráčí po tenké hranici mezi analýzou a sdíleným traumatem. Posmrtné životy jsou vytvořeny formou desktopového dokumentu, kde se způsob záznamu plochy počítače a digitální reality zároveň stává jeho tématem.

Den, kdy slunce potemnělo

Dinosauři jako dávná a téměř mýtická stvoření s miliony fanoušků. Kde však končí naše představa o nich a začíná skutečná věda? Film je osobním a láskyplným vzkazem vědkyně zkoumající tvory, které velmi obdivuje, přestože se s nimi nikdy nesetkala.

Květ yrupe

Přestože byl Guillermo López Fernández-Zúñiga průkopníkem vědeckého dokumentu, španělská občanská válka ho málem vymazala z historie. Jeho praneteř, režisérka Candela Sotos, pátrá po Fernández-Zúñigově ztraceném botanickém filmu o jihoamerické vodní rostlině irupé. Archivní výzkum a rodinná paměť se vrství pomalu, jako růst rostliny v akváriu režisérky — až postupně vykvétá pravda o filmu i jeho tvůrci.

Dozrávání

 Stárnutí do krásy? To umí nejlépe sýry!

Dokument nás vezme na cestu kolem světa (nejen) sýrů. Přiblíží nám jejich výrobu a ukáže nám ji coby paralelu zrání člověka.
Sýraři o svém díle mluví s láskou, nechávají se sýry fascinovat i inspirovat. Sýry jsou totiž víc než jen jídlo. Svým způsobem docela žijí: dýchají, leží vedle sebe, stárnou – stejně jako my. Jen sýrům to častokrát jde o trochu lépe, je to zrání k dokonalosti…

Testerep

Zaniklý ostrov u belgického pobřeží ožívá díky interdisciplinární spolupráci terénních výzkumníků a 3D modelům, které vědcům umožňují rekonstruovat historickou krajinu, jež byla kdysi oddělena přírodním kanálem.

Tento snímek získal na AFO60 čestné uznání poroty v Soutěži krátkých filmů.

AFO TALKS: Pavel Borecký

Rozhovor se sociálním antropologem, audiovizuálním etnografem a filmařem Pavlem Boreckým. O propojení vědeckého výzkumu s filmem a také jeho filmu Žít vodu, eko-antropologickém portrétu o nedostatku vody v Jordánsku.

Město jako laboratoř změny

Města od svého vzniku fungují jako svébytné organismy, neustále se vyvíjejí a musí se umět přizpůsobit.

Aby mohla správně fungovat, je nezbytná souhra všech jejich složek, od infrastruktury až po společenské vazby. Co se ale stane, dojde-li k nečekané a zásadní proměně? Jak se městské prostředí vyrovnává s vnějšími vlivy, jako jsou přírodní katastrofy nebo industrializace? A jakým změnám čelí dnes? Dokument zkoumá tyto transformační procesy na příkladu měst Telče, Mostu, Zlína a Prahy.

Moudrost našich předků

Příběhy předků, které jsou představeny jako důležitý zdroj informací, se prolínají s vědeckým výzkumem havajské mikrobioložky Kiany Frank. Vyprávění o bohyni Meheanu v sobě skrývá důležité vodítko ke koloběhu dusíku v rybnících.

Autismus hraje sebe

Tři dospělí autisté sledují film o dětech s „atypickým“ chováním vzniklý v 50. letech v londýnské Maudsley Hospital. Jejich komentáře, vycházející ze sdílené životní zkušenosti a hlubokého porozumění, nabízí empatický pohled na autismus nejen u dětí.

Hon na nejstarší DNA

Kam mizí DNA? Může přežít, aby podalo svědectví o minulosti? Eske Willerslev byl přesvědčen, že ano, a vydal se na lov.

Příběhy života na Zemi jsou vyprávěny DNA. Naše fascinace rozklíčováním těchto příběhů se propisuje i do popkultury. A přestože některé fikční narativy nikdy neopustí hranice naší představivosti, k jiným nás zkoumání DNA přibližuje – je „strojem času“, jak zaznívá i od vědců v tomto snímku. Animací ozvláštněná vizuální stránka se v něm setkává se zápalem v genetice zainteresovaných odborníků a společně vypráví příběh o tom, jak se vize o vědecké cestě do pravěku pomocí DNA stala těžce vydobytou realitou s mimořádným dopadem.

  • 1
  • 2