AFO TALKS: Adéla Chalupová
Rozhovor s jadernou vědkyní a popularizátorkou jaderné energetiky Adélou Chalupovou o popularizaci vědy prostřednictvím Instagramu, rozdílech komunikace vědy v Česku a zahraničí či experimentální jaderné fyzice.
Rozhovor s jadernou vědkyní a popularizátorkou jaderné energetiky Adélou Chalupovou o popularizaci vědy prostřednictvím Instagramu, rozdílech komunikace vědy v Česku a zahraničí či experimentální jaderné fyzice.
„Ve vědě je nejdůležitější fungování vědeckého týmu, ve kterém má každá částice své jasně definované místečko.“
Květoslava Stejskalová, fyzikální chemička a popularizátorka, vám dnes představí svou činnost. Prozradí, jaký obor z oblasti humanitních věd ji inspiruje. Co je pro ni klíčové na odkazu Jaroslava Heyrovského vědě? A jak by se podle ní měly vzdělávat následující generace nadšené pro vědu? Vědkyně, která své poslání momentálně vidí právě ve vzdělávání svých nástupců a nástupkyň, se s vámi podělí o složité otázky fyzikální chemie, ale také se od ní třeba dozvíte, co se ukrývá pod slovem Chemdidlo.
„Věda by neměla být politická, je ale třeba si uvědomit, že může být politicky využitelná.“
V rozhovoru s popularizátorkou a nutriční bioložkou Eliškou Selinger.
Rozpovídala se o spoustě témat včetně problematiky financování vědecké činnosti, předsudcích v nitru každého člověka i o tom, proč je radost dělat vědu, i když má své frustrující aspekty. Podělila se také o svou momentální oblíbenou četbu a o vynález, bez kterého by se při své činnosti absolutně neobešla.
„Teď jsme v informační, velmi zlomové době, byť to tak z našeho pohledu nemusí vypadat. Všichni jsme se v relativně rychlém čase museli naučit používat nové technologie. Pandemie bude hrát velkou roli, kdy se změny projeví ne za 10 let, ale už třeba za 2 roky.“ Veronika Kastlová vystudovala fakultu architektury na ČVUT a činoherní režii na JAMU v Brně. V současné době působí na Fakultě architektury na ČVUT a částečně se věnuje audiovizuální tvorbě a režii audiovizuálních děl se zaměřením na různé vědecko-sociální oblasti. V rozhovoru mluví o paralelách dokumentu a aplikovaném výzkumu a jejím filmu Lesy bez hranic, který byl uveden na 55. ročníku AFO.
Kukačka je pěkný vykuk. Klade vajíčka do cizích hnízd, střídá barvu a vůbec je opředená různými tajemstvími a mýty. S režisérkou filmu Kuku Danielou Hýbnerovou a ornitologem Tomášem Grimem se podíváme do ptačí říše.
Klimatická krize je nejreálnější současnou hrozbou, která změní život na Zemi. Otázkou je jak moc a jak rychle. Na AFO56 jsme uvedli sebereflektivní dokument Když už víš, který je cestou režiséra Emmanuela Cappelina za východisky z této nevyhnutelné krize. Obrací se v ní na vědkyně a vědce z oborů klimatologie, energetiky či psychologie. Jedním z nich je i Richard Heinberg, který se věnuje dekarbonizaci naší společnosti. S oběma jsme si povídali o tématech filmu a možných cestách adaptace na klimakrizi.
Povídání o výpravě za nocí uprostřed dne. Společně s autory populárně-vědeckého YouTube kanálu Dobré vědět jsme se vydali do chilské pouště pozorovat úplné zatmění Slunce. O natáčení v Chile a popularizaci vědy v Česku.
Rozhovor k filmu Vo svetle noci o ztracené noční obloze, vymírajících biologických druzích i o tom, zda jsme jako lidé neodvrátili pohled od noční oblohy k civilizačním výdobytkům za příliš vysokou cenu.
„Věda je stále probíhající zkoumání, které rozšiřuje naše poznatky. Nikdy se ovšem v jejím rámci nedá nic považovat za definitivní.“
Julie Nováková je evoluční bioložkou a navíc i spisovatelkou science fiction a fantasy knih a povídek.
Zmíní se o své oblíbené studii z posledních měsíců, popíše, jak ji věda ovlivňuje a inspiruje při její spisovatelské činnosti. Dostane se k mikroskopu a teleskopu, které podle ní tvoří základ moderní vědy. Řeč přijde i na to, jak krom role vědkyně a spisovatelky zvládá také svou nejnovější úlohu čerstvé matky. A nakolik se tyto role dají funkčně skloubit.
„Mým hnacím motorem je touha po objevování. Na naší planetě stále existují místa, o kterých víme jen málo. A mě zajímá například otázka, jak může život existovat v extrémních podmínkách?“
Polární bioložka Marie Šabacká v rozhovoru otevře například problematiku prostředníka mezi vědou a veřejností. Kdo by měl takovou pozici ideálně zastávat a proč? Zároveň apeluje na to, že věda i lidé, kteří ji dělají, umí být cool a zaslouží si tak být i viděni. Zmíní i filmaře, se kterým by chtěla o své práci točit, nebo práci, k níž má věda blízko svým důrazem na pátrání. A jaká studie od našemu festivalu dobře známého vědce na ni měla obrovský vliv?