Francouzské fiktivní město Fuite-les-eaux en Terre je jako každé jiné, lidé si pochvalují své udržované trávníky a zahrádky bez jediného plevele. Všechno, co přerůstá dokonalé parametry úhledných záhonů, je podle některých potřeba ustřihnout. Plevel však může být občas i k užitku. Film je zpracován kolážovitě, fotografie a jejich ústřižky se prolínají s videozáznamem, a vytváří tak působivou satiru na maloměstský život.
Stovky míst měření, vrty do mořského dna, studium proudů a tajícího ledu.
Výzkumný ledoborec se vydává do antarktického cirkumpolárního proudu — nejmocnějšího proudu na planetě, který globální oteplování posouvá směrem k východní Antarktidě. Pokud tamní ledovec roztaje, hladina moří stoupne o desítky metrů. Na palubě jsou vědkyně a vědci z mnoha oborů a v různých fázích kariéry, zkoumají vodu, sedimenty i mikroorganismy, každý s vlastní agendou, každý tváří v tvář křehkosti. Film nabízí přesnou observaci vědecké práce i lidí na hranici možného.
Režisérka Rebekka Nystabakk pomocí skromné filmařské výbavy sleduje svou sestru Rakel a její manželku Idu. Ty se stěhují z velkoměsta, aby převzaly rodinnou ovčí farmu a staly se tak čtvrtou generací hospodářek a hospodářů.
Ovečka je elegantně vyprávěný festivalový feel good plný živelného a sebezpytného humoru, ale také intimní portrét mezigenerační výměny. Studená sprcha pro romantizované měšťácké představy o soběstačnosti a životě na venkově se v rytmu manuální práce mění v budování nové, autentické a hlavně vlastní idylky.
Jaké mikroorganismy se nacházejí ve vagině a jaká je jejich povaha? Vědci a vědkyně z Antverpské univerzity v rámci výzkumného programu Isala zkoumají tisíce žen, aby poodhalili tajemství „nejvíce neznámého orgánu“ lidského těla.
Může nás zrak šálit? Tahle animovaná jednohubka ví, že hodiny biologie nemusí nudit, pošimrá váš zrakový nerv a pomůže nahlédnout pod pokličku některých běžných i méně známých zrakových patologií.
Stárnutí do krásy? To umí nejlépe sýry!
Dokument nás vezme na cestu kolem světa (nejen) sýrů. Přiblíží nám jejich výrobu a ukáže nám ji coby paralelu zrání člověka.
Sýraři o svém díle mluví s láskou, nechávají se sýry fascinovat i inspirovat. Sýry jsou totiž víc než jen jídlo. Svým způsobem docela žijí: dýchají, leží vedle sebe, stárnou – stejně jako my. Jen sýrům to častokrát jde o trochu lépe, je to zrání k dokonalosti…
Některým změnil život k lepšímu, jiné dovedl až do psychiatrické léčebny.
Ačkoli je kratom na českém trhu teprve krátce, stihl už rozdělit českou společnost a rozvířit živelnou diskuzi. Je prášek z listů _Mitragyna speciosa_ nebezpečná droga hodná zákazu, nebo zázračný přírodní lék? Dokument nás vezme na dobrodružnou cestu kratomu z bornejských plantáží až k českým zákazníkům. Výrobci, distributoři, uživatelé a odborníci přitom poskytnou své pohledy na kontroverzní látku, která si v Česku našla širokou fanouškovskou základnu.
Tento snímek získal na AFO60 Cenu diváků.
Hledáte zajímavé pracovní listy pro výuku? Tak to jste na správném místě! Podívejte se na materiály, které přímo navazují na tento film:
Metodika – film Sběratelé kratomu
Pracovní listy – film Sběratelé kratomu
Vnímání světa tak, jak ho znal, je minulostí. Bionické oko Ianu Nicholsovi sice navrací zrak, ale obrysy jsou nejasné a okolí se naráz skládá z jakýchsi světelných skvrn a neurčitého pohybu.
Jeho svět je mu zprostředkováván jinak, jde o interpretaci, o zasazení nových obrazů do starých vzorců vidění. Ian se musí naučit znovu vidět. Stejně jako se musel naučit být slepý. Kromě zraku se zde řeší také relativita vnímání či přijetí a smířlivost se situací. Tak na viděnou u filmu!
Cvičit začínají už jako chlapci, jsou ovládáni touhou vypadat dobře, svou sebehodnotu zakládají na svém vzhledu.
Ideální muž je podle nich silný, a to jak duševně, tak fyzicky, slabost neexistuje, ochrana rodiny a tradičních hodnot je na prvním místě. Jejich identita se vytrácí ve prospěch bodybuildingu a zdravý životní styl často přerůstá v nezdravou obsesi. Začíná to doplňky stravy, pak už je však jen tenká hranice mezi nimi a anabolickými steroidy, které s sebou nesou řadu rizik.
Rozhovor se sociálním antropologem, audiovizuálním etnografem a filmařem Pavlem Boreckým. O propojení vědeckého výzkumu s filmem a také jeho filmu Žít vodu, eko-antropologickém portrétu o nedostatku vody v Jordánsku.
